Pavla Kladivová

Teda povím vám, že dneska ráno jsem se cítila tak na 150 let. Když jsem se vykulila z postele, tak jsem se po několika minutách přistihla, že zírám do prázda. No prostě šílený zásek:D Asi deset minut jsem si oblékala ponožky, dalších deset se prala s gaťatama. Takže po cca 40 minutách jsem byla nachystaná na ranní běh. Low tempo, 5 km... žádné kopce, prostě jsem jen pustila hudbu do uší a snažila se udržet na běhátku. Neprobudila mě ani studená sprcha, snídani si nepamatuju a neptejte se mě, jak jsem se dostala do vzpírárny... Dle tréninkového deníčku jsem dneska nazvedala 8 nástupů nad 75 kg v trhu do polo a nadhodila do polo 95, což je celkem solidní na to, že jsem při tom spala...:D

Oběd? No.. asi něco proběhlo... vážně nevím...

Probudila jsem se až na druhém vzpěračském tréninku, kdy na mě všichni řvali zabééér a poooojď! No a tak jsem nějak utrhla 90 a dvakrát přemístila 110.

Přiznám se, že když na to teď koukám, je to takové... pomalejší a tak trochu unavené.... ale je to tam... a to je hlavní :)

Ještě dřepy, dneska už opravdu bolavé a konec...

Plavání dnes vynechávám, neb hrozí značné riziko utopení. Raději si jdu najít nějakou pěknou umírací jámu a tam umřít... :D