Pavla Kladivová

Modlila jsem se, aby nám nastartovalo auto. Celou noc jsem měla baterku na nabíječce (díky, Peťo) a doufala, že někde nevypne a nám neumrznou prdky. Naskládali jsme věci do kufru a vyrazili směr Nová Role. Na prvních světlech udělal motor puff a vypnul. Hned mi proletělo hlavou, že je to konec a teď budeme v centru Prahy blokovat provoz a čekat na odtah. Něco nás ale osvítilo a motor naskočil na první pokus a nezlobil až do místa určení. Celou cestu nám pěkně foukalo, sněžilo, ale klucí mě bavili veselými historkami, a tak nám cesta pěkně ubíhala. Vybaveni přezůvkami jsme se vydali do krásné, nové a pěkně vyhřáté haly. Náš mlaďoch, Sergio, šel v první skupině a tak se šel hned po příjezdu rozcvičovat. I přes to, že ho limitovalo zranění, podal pěkný výkon a odvezl si domů kupu porcelánuJ.

Druhá skupina byla smíšená. Nás ženy dali dohromady s veterány.  Ti předváděli opravdu obdivuhodné výkony! Já jsem se začala rozcvičovat klasicky příliš brzo, a tak jsem si zase v rozcvičovně pěkně potrénovala. Protože jsem se minulý týden dotkla činky jen když jsem pod ní uklízela, neměla jsem vůbec tušení, na kolika budu zakládat. Nahlášeno jsem měla 70, ale když jsem byla potřetí na 75 do polo, tak jsem si řekla, že musím jít alespoň 76 :D. Druhý, 81 do polo a na třetí pokus mi klucí nahlásili 86. Pocitově uplně lehoučký pokus. Měla jsem radost. Nadhoz ale už tak fanfárový nebyl. Nemoc se projevila a já už byla unavená a měla jsem všechno od země těžké. Základ 100 byl ještě v pohodě, druhý pokus na 106 hodně ztěžknul… a třetí na 111 byl opravdu barákoidní už při odlepování od podlahy…. Nevadí… na to, že jsem vlastně vůbec nevzpírala jsem byla spokojená…

V poslední skupině šli muži. Náš Lukáš si udělal super osobák na trhu, a i když poslední pokus v nadhozu mu nevyšel, i tak to hodilo rekord ve dvojboji.

Cestou domů nutná zastávka na nezdravé jídlo za odměnu a pak hurá zpět na Prahu…

Závody ve vzpírání nebyly to jediné, co se událo. Přijel se za námi podívat jeden z nejlepších českých crossfiťáků, běžec na Lysou horu, Ondra. Hned si tu střihnul pěkný osobáček v trhovém pozvedu, navštívil s námi kino a následně zhřešil v rychlém občerstvení a jel zase dom.

Ještě jsem stihla kvalifikaci na největší crossfitové závody, které se uskuteční příští rok v Bratislavě, Central Europe throwdown. Musím říct, že se svým výkonem absolutně nejsem spokojená. Už měsíc se potýkám s nemocí a v podstatě netrénuju, ale výmluvy stranou… Mám ještě dost času se připravit…

Dneska jsem byla po dlouhé době potrénovat v klasickém fitness centru s kulturistou a především dobrým kamarádem Martinem. Cítila jsem se dost podivně. Nejsem zvyklá na zrcadla, koberec, stroje a tolik lidí… ale celkem jsem si to užila a hlavně si pěkně zadřepovala a zabenčovala. Dokonce padl nový rekord 103 kg J Odpoledne ještě nějaké kondiční cvičení, ale stále mám velké problémy s dechem. Bolí mě průdušky ach jo… snad se brzo dám do kupy… držte palce J

Ještě na závěr jedna fotečka o tom, jak to může dopadnout, když jdete moooc trhů po sobě :)