Pavla Kladivová

Začíná přituhovat. Po ránu už je venku jinovatka, řidiči nadávají, že musí škrábat, na fejsbuku se objevuje první milionová dávka vyjevených statusů o tom, že venku sněží. Přiznám se, že jsem teplomilný tvor. Jak klesne rtut pod bod mrazu, začínám umírat. Ani to mi ale nezabrání, abych se vydala na atleťák pro svou dávku endorfinů. Navlíkla jsem na sebe několik mnoho vrstev teplého oblečení a vydala se směr stadion Slávie. V úterý byl opravdu rozmanitý a náročný trénink. Hodně skoků, schodů, překážky, sprinty se zátěží.... hned u první rovinky mi ale došlo, jaká byla chyba rvát na sebe své thermo kalhoty, které jsem nosila před šesti kily.... S každým krokem mi padaly níž a níž.... Největší tragédie to byla u skákání přes překážky. Tam nebyla šance kalhoty zachytit a tak jsem doskákala nakonec a ehm.. byly na půlce prdky. Ještě, že jsem měla tak dlouhou mikinu :D Jinak ale trénink fantazie. Takhle vyřízení jsme s Lukášem ještě nebyli.

Následky oné akce jsme pocítili hned následující den. Středa byla velmi bolavá, pomalá, chvílema až zdechlá :D Odtrénovali jsme opravdu jen to nejnutnější a šli jsme raději regenerovat...

Čtvrtek už byl o poznání veselejší.  Opět běhání, tetnotkár delší úseky, kopce a podobné legrácky :) Silový trénink jako after party se také vydařil, takže spokojenost.

Dneska nás čeká těžká technika a dřepy. Cítím v kostech, že to bude parádní trénink! :)

Ještě jsem zapomněla na pondělní benčíky :)