Pavla Kladivová

Řekněme si to upřímně...  nikdy jsem nebyla zrovna typický vzpěrač... Jsem příliš vysoká, mám úzkou kostru... a hlavně.. jsem celý život děsně hyperaktivní. Nechci říct, že by všechny vzpěrky byli lemplové, ale málokterý z nich rád běhá, plave a dělá milion opakování na cokoli :) Já, když jsem mohla, tak jsem pelášila do atletické haly, na plavečák či na brusle do Stromajdy. Ach, loni byly bruslařské žně, to se mi letos nepoštěstilo...  Ale příští rok to určitě zase napravím... Moc mi to chybělo...  Nu, co se tedy událo? Byla jsem na svém prvním, zcela oficiálním atletickém tréninku. Jupijou! Má slovní zásoba neobsahuje dostatečně silné superlativy, kterými bych popsala onu věc. Už když jsem se blížila ke stadionu, měla jsem takový zvláštní pocit napětí. Atletika vždy byla, je a na věky věků bude má srdeční záležitost. Nevěděla jsem, co bude, ale předčilo to má očekávání. Vzal si mě pod svá křídla trenér čtvrtkařů a naordinoval mi parádní trénink. Velmi rozumný pán. Hned hlásil, že musíme začít zlehka zatěžovat achilovky, žádné nesmysly, ale trénink, co mě bude posouvat. Paráda :)

Hned, co jsem se vrátila z atletického tréninku, čekal na mě Aleš a že jdeme na činku. Nohy mě už moc neposlouchaly, ale nakonec jsem přežila (musela jsem, Aleš je nekompromisní a nic mi neodpustí... a tak to má být! :)) 

Ve středu ráno jsem byla tááák moc bolavá... Takové stavy jsem nezažila... no leta :) Takže ráno benč, nejodpočinkovější cvik vůbec, neb se u něj leží...  (až má člověk občas tendence usínat :D) Následovaly shyby, good morningy a lehké dřepy vzadu. Po tomhle tréninku jsem se celkem vzchopila a tak ten odpolední byl už o moc příjemnější. 100 kg nadhoz mi z takové únavy udělal opravdu radost a ještě více mě potěšilo, že tu samou váhu nadhodil i Lukáš. Pro něj to byl osobák o 20 kg! A to má ještě obrovské rezervy :)

Nejexkluzivnějším dnem týdne byl ovšem čtvrtek! Celý den jsme s Lukášem dřeli jak koně. Ráno 3x50 trhový tlak, což byl druhý osobák od úrazu (prvním byly dřepy ve vzpažení 90x5)... nějaké kliky ve stojce a protažení a pak další atletický trénink. Celkem devět 150 m měřených úseků, prokládáno schody. No... nebojím se říct, že to byl opravdu masakr! Hned jak jsme se doplazili zpět do tělocvičny, tak jsme šli na činku. Trhy do polo, trhové pozvedy a na závěr veslíčko, ukončené vytvořením mokrého fleku na podlaze propoceným trikem. Just a perfect day!

Kdy jsou nejtěžší tréninky? No v pátek... z únavy... Ráno rozcvička, nějaké posilovačky s vlastní váhou a odpol těžká technika do maxima. Já končila na 86 v trhu a 104 v nadhozu, na které jsem už nechtěla jít, ale opět díky, díky, díky jsem na to byla vyhnána a super :) Radost veliká! Lukáš si ke středečnímu osobáku v nadhozu přidal ještě jeden v trhu do polo 75 kg... Zřejmě dobrý oddíl :)

Je sobota. Mám za sebou recovery trénink. Taková pohodička, klídeček. Únava se dostavila, všechno bolí, ale i tak už se těším na příští týden. Bude totiž ještě těžší, než byl tenhle. Jooo... to bude bááájoooo!!! :D 

Aby tu nebyl furt jen ten můj ksicht... Zde Lukášův osobáček na 100 kg s veeeelikou rezervou :)

A ano.... Dobře vidíte tu nespokojenost... Never enough! Sakra jo!!!!